kriz-2Velikonoce jsou nejvýznamnější z křesťanských svátků a to především proto, že připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle víry křesťana došlo třetího dne po ukřižování. Dnes už víme i přibližný rok, kdy k této události došlo: 30 či 33.

Velikonoce se slaví každým rokem trochu jindy, jelikož svátek připadá na neděli po prvním jarním úplňku. Radovat se tedy můžeme v březnu či dubnu. Velikonoční oslavy jsou také jakýmsi přivítáním jara. Zajímavostí je, že datum Velikonoc bylo určeno až roku 325 na 1.nikajském koncilu. Dny před Velikonocemi mají vlastní názvy. Jako první je Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota vše je ukončeno vigilií na neděli, což je bohoslužba připomínající vzkříšení Ježíše Krista.

Velikonoční pranostiky jsou nedílnou součástí Velikonočních svátků. V tomto článku si popíšeme, co lidé dělají na Velikonoce a čím si i my můžeme zpestřit těchto pár dní.

Podle křesťanských tradic je prvním dnem ze svatého týdne Sazometná středa. Podle lidového obyčeje se lidé v tento den nesmí škaredit a mračit, jinak to budou dělat každou středu po celý rok. Středa dostala svoje jméno podle činnosti, která se v tu dobu dělávala- vymetaly se komíny.

O den později přichází Zelený čtvrtek. Původ tohoto názvu není přesně znám, ale usuzuje se, že je asi odvozen od zeleného mešního roucha, který nosili ten den faráři. Ve čtvrtek bychom měli jíst samou zelenou stravu, jako například zelí, špenát a podobně. Člověk by potom měl být silný a zdravý. Zajímavostí je, že právě v tento den uslyšíme naposled kostelní zvony. Když při jejich zvuku zacinkáme mincemi, pranostika praví, že jich potom v následujícím roce budeme mít hodně.

Na Veliký pátek se můžeme ochránit před nemocemi, pokud časně ráno skočíme do potoka. Pokud máte v rodině chlapce, který se nebojí potápět, řekněte mu, ať vyloví ze dna pusou kamínek a hodí ho levou rukou za sebe. Prý ho potom nebudou bolet zuby. Protože nemůžeme slyšet zvonit zvony, mají děti řehtat řehtačkami.

Bílá sobota je dnem úklidu. Každá hospodyňka uklízela světnici a celý dům, bílily se stěny pokojů a domů. Sobota byla zároveň i příprava na Boží Hod Velikonoční v Neděli. Chlapci pletli pomlázky, děvčata zdobila vajíčka. V ten den také skončil dlouhý půst a večer se v kostelech se zapáleným posvěceným ohněm před vchodem či uvnitř konala mše.

Nedělní Boží Hod Velikonoční byl vyvrcholením svátků. Světily se posvátné pokrmy jako beránci, mazance, chleba, víno a vejce. Děvčata už byla připravená na pondělní výprask a chlapci si naposledy přeříkávali koledu na pondělí.

Jako poslední následovalo Velikonoční pondělí, kdy kluci šlehali dívky proutěnou pomlázkou, často vyrobenou z vrbového proutí. Dělalo se tomu proto, aby ženy byly příští rok silné a zdravé. Odměnou za výprask jsou malovaná vajíčka. V některých oblastech ale naopak děvčata chodila s pomlázkou či polévala muže studenou vodou.

Velikonoční tradice jsou vlastně činnosti, které lidé dělají na Velikonoce již po staletí a staly se z nich tradice. Mísí se s Velikonočními pranostikami. Každý si asi s pojmem Velikonoce spojí Velikonoční pomlázku. Podle tradice ze 14.století manželé a milenci šlehali své milé manželky a milenky. Ten kdo časně ráno nevstal, byl polit studenou vodou v posteli. Uplést pomlázku měl v té době každý. Známe několik druhů, lišících se především počtem použitých proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12, případně jejich násobky, které vytvoří netradiční masivní pomlázky). Na konec pomlázky se vplétá barevná stuha. V pozdějších dobách tedy všichni muži a děti vstávali na Velikonoční pondělí časně zrána, aby vyšli na koledu. Obcházeli sousedství a šlehali děvčata, aby byly příští rok zdravé a stále mladé.

Velikonoční vajíčka jsou další z Velikonočních tradic. Tu jako první zavedli pravděpodobně Egypťané. Nejstarší nalezená zrobená kraslice je podle vědců stará neuvěřitelných 2300 let. Vajíčka dostávali koledníci za odříkání hezké koledy. Velikonoční vajíčka musela být plná a barevná. Ty vyfouknuté, takzvané kraslice, se používali jako dekorace. Jejich hlavní předností je, že na rozdíl od těch plných, se tak rychle nezkazí.

Barvení vajíček je se všemi dosud zmíněnými tradicemi pevně spojeno. Typickými barvami vajíček, která můžeme vykoledovat, jsou žlutá, zelená, červena a hnědá. A to z jasného důvodu- jedná se o přírodní barvy, díky nimž mohl každý doma vejce obarvit.

vajicka

Přírodní barvy:

žlutá: odvar z cibulových slupek (ale jen krátce); šafrán
červená: odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z borůvek nebo bezinek
světle zelená: lipový květ; kmín; šafrán
tmavě zelená: mladé žito; voda ze špenátu; odvar z olšové kůry
fialová: lipový květ; kmín; šafrán
hnědá: odvar z dubové nebo olšové kůry; odvar z cibulových slupek (déle); čaj
černá: roztok sazí, na jehož dně je několik rezavých hřebíků; odvar z olšové kůry

Velikonoční beránek je další z Velikonočních tradic. Je symbolem člena Božího stáda, o něž se stará jejich pastýř- židovský Bůh. Beránek je již od středověku známý jako obřadní pokrm. My se dnes můžeme jenom domnívat, zda si lidé mohli dovolit opravdové beránčí maso, které bylo v té době velice drahé, nebo zda pojídali pouze pečivo ve tvaru beránka. Dnes se pečivo ve tvaru beránka peče každým dokem na Velikonoce v mnoha rodinách.

Velikonoční zajíček je poslední tradicí, kterou si v tomto článku zmíníme. Symbol je převzatý z Německa. Mnoha lidem asi přijde zvláštní, proč právě zajíček rozdává velikonoční vajíčka. Původ této tradice najdeme v historii, kdy byl zajíc často vídán u lidských obydlí a hledal potravu. Dalším vysvětlením může být také fakt, že lidé dříve, když upekli chleba ve tvaru zajíčka, dávali doprostřed vejce. Ne vždycky vajíčka přináší Velikonoční zajíček. Ve středních Čechách nadělovala liška, jinde zase slepička či dokonce skřivanek.

Za Velikonoční symbol je považován beránek, který v židovské tradici představoval Boží stádo, které vede Hospodin. V dnešní době můžeme vidět především pečené sladké beránky, které se jedí na Velikonoce. Dalším symbolem je kříž, jelikož Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Zapomenout bychom neměli ani na nejčastěji se objevovaný motiv Velikonoc- vajíčko. Jedná se symbol nového života, plodnosti a vzkříšení. Lidé je podle tradice malují.

Pomlázka sice není úplně náboženskou tradicí, přesto se v Čechách usadila a stala se neodlučitelnou součástí velikonočních oslav. Hned ráno na Velikonoční pondělí muži a chlapci chodí po sousedstvích a šlehají ženy a dívky pomlázkou z vrbového proutí. Při tom říkají různá říkadla.

 
kuratko

zpet